Blog

Digitalizace fondů Národního archivu pokračovala zpřístupněním devíti starých tisků ze souboru Zámecké knihovny Valdštejnů na zámku v Doksech. Všechny se vztahují k událostem třicetileté války, byly ale vytištěny v širším časovém rozmezí (1629-1650) a v řadě zemí (Německo, Nizozemí, Itálie, Anglie, Španělsko).

Z fondů Muzea východních Čech v Hradci Králové byl zpřístupněn homogenní soubor pěti notovaných kodexů, které vznikly v 16. nebo na začátku 17. století a patřily literátskému bratrstvu při kůru chrámu sv. Ducha v Hradci Králové (Hr 30-34). Po obsahové stránce jde o záznamy jednotlivých hlasů latinských vícehlasých mottet a písní nebo mešních zpěvů.

Velkou část nově zpřístupněných rukopisů Národní knihovny České republiky představují kodexy bývalé pražské lobkowiczké knihovny. Homogenní soubor tvoří jedenáct svazků historických děl a výpisků (XXIII.C.5/1-11) z majetku Tomáše Antonína Putzlachera, řada z nich obsahuje práce historika Jana Floriána Hammerschmidta. Další rukopisy lobkowiczkého souboru pocházejí z knihovny premonstrátského kláštera ve Weissenau a byly napsány v rozmezí 12.-15. století. Mezi šesti dalšími, jazykově německými kodexy je i třísvazková kronika benediktinského kláštera v Emauzích, zachycující období 1877-1930 (XVI.A.81-XVI.A.83). Také šest rukopisů pochází z 15. století a kromě latinské Historie destructionis Troiae Guidona de Columnis (VIII.B.17) jde o biblické výklady, převážně Knihy žalmů.

Digitalizace fondů Hudebního oddělení Národní knihovny ČR pokračovala čtyřmi tisky, některé z kodexů byly doplněny i rukopisnými dodatky. U dvou zpřístupněných knih jde o konvoluty hlasových knih vokální polyfonie, pocházející ze 16. století a tištěné v Německu a Švýcarsku, český kancionál z roku 1727 byl vytištěn na Starém Městě pražském a poslední tisk vznikl v Londýně v roce 1781.