Blog

Nově zpřístupněné dokumenty Národní knihovny je možné rozdělit do několika skupin. Nejrozsáhlejší tvoří středověké, převážně původem české kodexy, jejichž obsahová skladba je velmi různorodá: zastoupeny jsou texty kazatelské a teologické, ale i právní, liturgické, lékařské, matematické a astronomické. Z jazykově německých rukopisů (signatura XVI) je nejzajímavější text městských statut Horního Slavkova. Ze sbírek pražské lobkowiczké knihovny byly digitalizovány dva svazky Pamětí Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, z děčínské thunovské knihovny různé opisy starších historických pramenů. Dva rukopisy 17. a 18. století byly zpřístupněny také z fondů Slovanské knihovny.

Nejrozsáhlejší část digitalizovaných rukopisů Vojenského historického ústavu Praha tvoří zprávy Alberta Kazimíra Sasko-Těšínského vztahující se k různým vojenským konfliktům poslední čtvrtiny 18. století, doprovázené i rozsáhlým mapovým materiálem a tabulkovými přehledy. Rozsahem menší svazky obsahují opisy vojenských rozkazů, zprávy o válečných taženích a pojednání o odlévání munice.

Další část nově zpřístupněných rukopisů z fondů Národní knihovny obsahuje především novověké opisy starších historických pramenů, pocházející z děčínské knihovny Thun-Hohensteinů (signatura XIX), opisem prací Bohuslava Balbína je dvojsvazkový rukopis XXIII.C.40. Digitalizované středověké kodexy jsou českého původu a vznikly v druhé polovině 14. a na začátku 15. století; obsahově jde o pestrou směs zahrnující díla kazatelská, mystická, přírodovědná, teologická i filosofická.

Ze sbírek Muzea Jindřichohradecka byla digitalizována početná kolekce rukopisů a starých tisků. K nejstarším kodexům patří graduál z počátku 16. století, používaný a doplňovaný i v dalších staletích (RK 533), a breviář z roku 1521 (RK 001), mladší rukopisy jsou zastoupeny zejména modlitebními knížkami. Nejstarším tiskem je Kniha lékařská Jana Černého, vytištěná v Norimberce v roce 1517 (S 0012), sborník latinské příležitostné poezie je obsahem konvolutu S 0099. Další jazykově české i německé tisky pocházejí hlavně z 18. století z oficín jindřichohradeckých tiskařů (Jana Bedřicha Jakeše, Františka Antonína Schönsteina, Hynka (Ignáce) Vojtěcha a Františka Petra Hilgartnerů a Josefa Aloise Landfrase).