Blog

Ze sbírek Strahovské knihovny byl zpřístupněn homogenní soubor rozměrných liturgických rukopisů - antifonářů a graduálů. Jednotlivé kodexy pocházejí z doby od konce 15. do 17. století, nejstarším z nich je minoritský graduál DA I 4, snad slezského původu, který byl později v majetku kláštera ve Znojmě. Graduál DA I 5 vznikl přímo ve strahovském klášteře na začátku 17. století, jeho písařem byl premonstrát Jan Václav Šícha a objednavatelem strahovský opat Jan Lohelius. Ostatní kodexy (DA I 1-3) jsou mimočeského původu a stejně jako DA I 5 jsou poměrně bohatě zdobeny, kvalita iluminací ale není hodnocena vysoko.

Nově zpřístupněné rukopisy Národní knihovny ČR se dají rozdělit do tří menších skupin. Největší pochází ze starého klementinského fondu, jde o původem české středověké rukopisy, které jsou ale po obsahové stránce velmi různorodé - najdeme v nich díla teologická, lékařská, astronomická i právní, v rukopisu VI.F.17 je pak sbírka kázání, kterou sestavil Mikuláš Mníšek, zčásti i s využitím textů Jana Husa. Další tři digitalizované kodexy pocházejí z fondu bývalé pražské lobkowiczké knihovny - jde o dva rukopisy 12.-13. století získané z knihovny premonstrátského kláštera Weissenau a dále o tzv. Heermannovu Rožmberskou kroniku. Rozsahem nejmenší je pak dvojsvazkové protilutherské dílo Josefa Arnošta Barisiena Dictionarium Lutheri.

Manuscriptorium zpřístupňuje soubory rukopisů české reformace a univerzitních tezí, které jsou zapsány na seznamu UNESCO Paměť světa. Manuscriptorium také spolupracovalo na tvorbě doporučení pro digitální zpřístupnění písemného a dokumentového dědictví. Proto získalo právo zveřejnit na svých stránkách logo k sedmdesátému výročí UNESCO.

Ze sbírek Knihovny Národního muzea byly digitalizovány dva rukopisy ze 14. století, které ve středověku patřily klášteru augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. První (XIII A 1) obsahuje soubor listů papeže Řehoře I., druhý (XIII A 3) výklad Tomáše Akvinského na Matoušovo a Markovo evangelium.