Vědecká knihovna v Olomouci v roce 2023 digitalizovala rukopis s částí německého překladu statut řeholních terciářek sv. Františka v Brně (sign. M II 166). Rukopis vznikl v roce 1519 a byl dedikován matce Martě, která byla členkou brněnské řádové komunity už od roku 1500, patřila tedy zřejmě po abatyši k sestrám, které měly právo rozhodovat o vnitřních otázkách kláštera.
Ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha bylo v roce 2023 zpřístupněno dalších 22 rukopisů, pocházejících z první poloviny 19. století a až na výjimky jazykově německých. Z obsahového hlediska jde o příručky k teorii vojenství, přehledy jednotek rakouské armády včetně dějin některých z nich, texty k válečným událostem a osobám vojevůdců, ale i o díla geografická a také o texty hudební (sign. IIR D 796, IIR F 1622) a dokumenty osobního charakteru, jakým je posudek Ludwiga von Benedek z roku 1843 (sign. IIR F 1621).
České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) digitalizovalo v roce 2023 dva rukopisy. Starším z nich je opis díla Johanna Baptista Großschedela von Aicha Miracula chimici seu chrisosophiae pocházející ze 17. století (sign. HK-SR-5). Druhým je matrika Hlavního grémia lékárníků v Praze (sign. HGL, inv. č. 5, kn. 2), která obsahuje záznamy převážně z let 1823-1826 s doplňky z doby do konce 19. století; v první řadě jde o seznam lékáren a jejich majitelů nebo provozovatelů, dále o seznam lékárníků graduovaných na Karlo-Ferdinandově univerzitě.
Z fondů Muzea Jindřichohradecka bylo v roce 2023 zpřístupněno 10 rukopisů, převážně z poslední třetiny 18. a první třetiny 19. století. Většinou jde o jazykově české i německé modlitební knížky, výjimkami jsou pašije z let 1713-1714 (sign. Rk 148), nejspíše opis dvou tisků Václava Karla Holana Rovenského, a soubor mariánských a dalších písní z roku 1827 (sign. Rk 29).
Regionální muzeum v Teplicích v roce 2023 digitalizovalo kodex se zápisy z přednášek Jeronýma Besneckera (1678-1749), pozdějšího opata cisterciáckého kláštera v Oseku, které konal k Aristotelovým logickým spisům, dílu De anima a Metafyzice v letech 1709-1710 v arcibiskupském semináři v Praze (sign. Or II 24).
Z fondů Muzea a galerie v Prostějově byly v roce 2023 zpřístupněny dva novověké rukopisy. Starší z nich pochází z konce 17. století a obsahuje opisy úředních dokumentů z let 1623-1684 (sign. 1644). Nedlouho po svém vzniku byl jistě uložen v knihovně Ignáce Karla hraběte ze Šternberka a asi pro něj byl od počátku určen. Druhým digitalizovaným kodexem je modlitební knížka z konce 18. nebo začátku 19. století (sign. 393/154).
Ze sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě byly v roce 2023 digitalizovány čtyři svazky. Nejstarším z nich je soubor kázání z konce 15. století, podle zaměření některých textů napsaný nejspíše v Čechách ve františkánském prostředí (sign. 3/Ruk). Rukopis 25/Ruk sestavil v roce 1731 Antonín Hirschmann, kaplan v klášteře magdalenitek v Zahražanech, pro potřeby tamního konventu a obsahuje texty k některým obřadům. Z poslední třetiny 18. století pochází německy psaný soubor předpisů pro cvičení saského vojska z roku 1766 a zpráv o cvičeních z let 1752-1769 (sign. 120/Ruk). Nejmladší knihou je vzorník s nákresy hraček firmy Franz Köhler & Sohn z doby kolem roku 1870 (sign. 581/RK).
Oblastní muzeum v Lounech v roce 2023 zpřístupnilo obsahově homogenní kolekci čtyř modlitebních knížek z rozmezí let 1800-1837. Nejstarší z nich (sign. S 6460) je jazykově německá, ostatní české. Dvě z nich (sign. S 6229 a S 6458) napsal Václav Bulánek, učitel v Kralovicích, který opsal i další podobný rukopis uložený dnes v Prácheňském muzeu v Písku pod sign. L 157 950. Všechny tyto kodexy jsou zdobeny jednoduchými kolorovanými perokresbami.
Z fondů Nostické knihovny ve správě Knihovny Národního muzea byly v roce 2023 zpřístupněny tři svazky. Nejstarším z nich je iluminovaná bible boloňského původu z konce 13. století (sign. Ms f 15). Konvolut z přelomu 14./15. století Ms c 39 obsahuje provinciální statuta hnězdenské arcidiecéze z roku 1420, neúplnou legendu o Třech králích Jana z Hildesheimu a první recenzi Kroniky Čech Přibíka Pulkavy z Radenína. Posledním digitalizovaným kodexem je příručka popisující techniku boje zblízka (fechtbuch) z roku 1618 (sign. Ms b 3).
Národní technická knihovna v roce 2023 zpřístupnila jeden rukopis a soubor sedmi jazykově německých tisků z konce 18. a začátku 19. století. Rukopis (sign. C 1175) pochází asi z roku 1761, nese titul Clavis artis a obsahuje soubor alchymických návodů, jejichž autorství bylo připisováno Zoroastrovi. Pod signaturou B 100 je uložen soubor rytin doprovázející tři textové svazky díla Der praktische Baubeamte, tištěného ve Vídni asi v letech 1797-1798. Další tisky pocházejí převážně z Německa a zabývají se různými odvětvími průmyslu a obchodu.
