Z fondů Muzea a galerie v Prostějově byly v roce 2023 zpřístupněny dva novověké rukopisy. Starší z nich pochází z konce 17. století a obsahuje opisy úředních dokumentů z let 1623-1684 (sign. 1644). Nedlouho po svém vzniku byl jistě uložen v knihovně Ignáce Karla hraběte ze Šternberka a asi pro něj byl od počátku určen. Druhým digitalizovaným kodexem je modlitební knížka z konce 18. nebo začátku 19. století (sign. 393/154).
Ze sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě byly v roce 2023 digitalizovány čtyři svazky. Nejstarším z nich je soubor kázání z konce 15. století, podle zaměření některých textů napsaný nejspíše v Čechách ve františkánském prostředí (sign. 3/Ruk). Rukopis 25/Ruk sestavil v roce 1731 Antonín Hirschmann, kaplan v klášteře magdalenitek v Zahražanech, pro potřeby tamního konventu a obsahuje texty k některým obřadům. Z poslední třetiny 18. století pochází německy psaný soubor předpisů pro cvičení saského vojska z roku 1766 a zpráv o cvičeních z let 1752-1769 (sign. 120/Ruk). Nejmladší knihou je vzorník s nákresy hraček firmy Franz Köhler & Sohn z doby kolem roku 1870 (sign. 581/RK).
Oblastní muzeum v Lounech v roce 2023 zpřístupnilo obsahově homogenní kolekci čtyř modlitebních knížek z rozmezí let 1800-1837. Nejstarší z nich (sign. S 6460) je jazykově německá, ostatní české. Dvě z nich (sign. S 6229 a S 6458) napsal Václav Bulánek, učitel v Kralovicích, který opsal i další podobný rukopis uložený dnes v Prácheňském muzeu v Písku pod sign. L 157 950. Všechny tyto kodexy jsou zdobeny jednoduchými kolorovanými perokresbami.
Z fondů Nostické knihovny ve správě Knihovny Národního muzea byly v roce 2023 zpřístupněny tři svazky. Nejstarším z nich je iluminovaná bible boloňského původu z konce 13. století (sign. Ms f 15). Konvolut z přelomu 14./15. století Ms c 39 obsahuje provinciální statuta hnězdenské arcidiecéze z roku 1420, neúplnou legendu o Třech králích Jana z Hildesheimu a první recenzi Kroniky Čech Přibíka Pulkavy z Radenína. Posledním digitalizovaným kodexem je příručka popisující techniku boje zblízka (fechtbuch) z roku 1618 (sign. Ms b 3).
Národní technická knihovna v roce 2023 zpřístupnila jeden rukopis a soubor sedmi jazykově německých tisků z konce 18. a začátku 19. století. Rukopis (sign. C 1175) pochází asi z roku 1761, nese titul Clavis artis a obsahuje soubor alchymických návodů, jejichž autorství bylo připisováno Zoroastrovi. Pod signaturou B 100 je uložen soubor rytin doprovázející tři textové svazky díla Der praktische Baubeamte, tištěného ve Vídni asi v letech 1797-1798. Další tisky pocházejí převážně z Německa a zabývají se různými odvětvími průmyslu a obchodu.
Ze sbírek Městského muzea a galerie Polička byly v roce 2023 digitalizovány dva novověké rukopisy. Starším z nich je Poručenství dvanácti patriarchů a příběh o Josefovi a Aseneth; kodex vznikl v 17. století, nejspíše jako opis tisku (sign. K 30). Sborník K 74 byl napsán ve třicátých letech 19. století a obsahuje řadu opisů českých evangelických tisků ze 17. století.
Muzeum Českého ráje v Turnově v roce 2023 zpřístupnilo dva drobné jazykově české novověké rukopisy. Starším z nich je soubor lékařských receptů a rad pro domácnost datovaný rokem 1760 (sign. R 12), mladším texty k zaříkávání zloděje a jeho propuštění z 19. století (R 15).
Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna v roce 2023 digitalizovala 22 novověkých rukopisů uložených na signatuře DA V. Jde bez výjimky o zápisky z přednášek konaných od 17. do začátku 19. století v pražském arcibiskupském semináři, na studiích jednotlivých církevních řádů nebo na pražské univerzitě. Mezi přednášejícími se objevují významní církevní představitelé a vyučující své doby, jako byli např. irští františkáni (hyberni) Anthony Farrell a Eduard Tyrrell, premonstráti Gilbert Jan Michael Himmer a Benedikt Johann Nepomuk Pfeiffer, jezuita Martin Eisman nebo cisterciáci Nivard Maschka a Hieronymus Besnecker.
Rukopisné sborníky Serbowka dokumentují činnost a zejména literární a překladatelské aktivity členů spolku Lužických Srbů studujících v Praze a jsou dnes uloženy v Hórnikově lužickosrbské knihovně. V rámci první fáze digitalizace bylo zpřístupněno osmnáct svazků, které pokrývají časová období 1847-1849, 1850-1854, 1856-1859, 1861-1863, 1864-1866, 1883-1884, 1885-1887 a 1888-1890.
Regionální muzeum v Mikulově zpřístupnilo ze svých sbírek v roce 2023 další čtyři rukopisy. Nejstarším z nich je soubor kázání k pohyblivým i pevným svátkům asi z padesátých let 15. století (sign. MIK 6395). Kolem roku 1570 vznikl opis výkladů k právní učebnici Institutiones, založený na přednáškách Erdmanna Kopernika (MIK 6396). K dějinám mikulovské knihovny se vztahuje katalog knižní sbírky Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchlu z druhé poloviny 16. století s mladšími doplňky (MIK 6470). Poslední kodex z 18. století je psán arménsky a obsahuje zásady pro konsekraci kněží a ustanovování jáhnů (MIK 6476).
