Národní knihovna ČR - Slovanská knihovna zpřístupnila ze svých fondů v roce 2021 šest rukopisů a tisků z doby od 17. do 19. století. Tisky zastupuje vydání Kyjevo-pečerského pateriku - sbírky textů o mniších Kyjevsko-pečerské lavry - z roku 1661. Rukopisy obsahují texty chorvatské (hru Akile/Achilles chorvatského dramatika Junije Palmotiće a báseň Petra Kanaveloviće napsanou u příležitosti mise dubrovnického velvyslance do Cařihradu) a církevně slovanské (sborník různých děl A 2 a dále texty liturgické a paraliturgické).
České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko v rámci Univerzity Karlovy - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) zpřístupnilo ze svých sbírek v roce 2021 dva rukopisy z konce 17. století. Starší z nich obsahuje záznamy rajhradských klášterních lékárníků z let 1676-1685 (sign. HK-SR-4), druhým je receptář Georga Philippa Partha, pocházející z území dnešního Německa a založený nejspíše v roce 1697 (HK-SR-3).
Národní lékařská knihovna Praha ze svých fondů v roce 2021 zpřístupnila tři dokumenty, jeden rukopis a dva tisky. Rukopis (sign. T 468) byl opsán v roce 1819 a obsahuje soubor rad a receptů k léčení konkrétních nemocí, k pouštění žilou, o účincích jednotlivých medicínských přípravků apod. Sborník Scriptorum Latinorum de aneurysmatibus collectio (T 139), který uspořádal Thomas Lauth, byl vytištěn ve Štrasburku v roce 1785, Dissertatio inauguralis medica sistens tentamen historiae medicinae Františka Sazymy (D 312) pochází z roku 1814 z pražské tiskárny Františka Jeřábka.
Vědecká knihovna v Olomouci v roce 2021 zdigitalizovala řecký rukopis z druhé poloviny 15. století, nejspíše italského původu (sign. M I 79). Kodex obsahuje Hésiodova díla Opera et dies a Theogonia s komentáři, Pseudo-Hésiodovo Scutum Herculis a další kratší texty.
Ze sbírkové knihovny Vlastivědného muzea v Olomouci byl zpřístupněn kancionál, označovaný podle místa svého užívání jako Bzenecký (sign. K-24087). Většina tohoto kodexu byla napsána v druhé polovině 17. století, snad v 60. letech, na prázdné strany byly ale doplňovány další písně i v 18. století a rukopis obsahuje také občasné záznamy o dobových událostech. Rozdělení rukopisu odpovídá dalším kancionálům: nejprve jsou zapsány ranní písně, dále zpěvy k pohyblivým svátkům církevního roku, nedělní, sváteční a k dalším příležitostem, ke commune sanctorum, svátkům světců a Panně Marii a na závěr písně večerní.
Národní technická knihovna v roce 2021 zpřístupnila ze svých fondů 11 starých tisků a jejich konvolutů. Nejstarším z nich je sign. A 19, která obsahuje dvě norimberská vydání z let 1538 a 1540 - Unterweisung der Messung mit dem Zirkel und Richtscheit Albrechta Dürera a Von der Kunst Perspectiva Jeana Pèlerina. Další tisky pocházejí z období od 16. do 18. století z území Čech, Rakouska, Nizozemí, Švýcarska a Německa a týkají se zejména architektury a mořeplavby.
Muzeum Brněnska v roce 2021 zpřístupnilo další dva středověké rukopisy z fondu knihovny Benediktinského opatství Rajhrad. Kodex R 353 obsahuje neúplnou latinskou bibli z první poloviny 15. století s několika českými glosami. Sborník německých textů R 360 byl opsán v roce 1424 a obsahuje dílo Heinricha Seuseho Büchlein der ewigen Weisheit, překlad apokryfních listů o sv. Jeronýmovi, který pořídil litomyšlský a olomoucký biskup Jan ze Středy, a překlad díla Vitaspatrum, které zahrnuje především životy a naučení starokřesťanských poustevníků.
Ze sbírek Muzea Jindřichohradecka byla digitalizována inkunábule Kutnohorské bible, již vydal v roce 1489 tiskař Martin z Tišnova (sign. S 2746). Tato inkunábule byla vytištěna ve dvou vydáních, zde jde o smíšený typ 1. a 2. vydání (označovaný také jako třetí typ), konkrétně byly chybějící dvoulisty druhého vydání doplněny ze zbytků prvního vydání a po vyčerpání tištěných zásob byly scházející listy doplněny rukou. Tisk byl doplněn kolorovanými iniciálami a v několika případech i výzdobou bordur.
Z fondů Vojenského historického ústavu Praha bylo v roce 2021 zpřístupněno 28 rukopisů převážně z 19. století. Po obsahové stránce jde o pestré spektrum textů, jejichž část tvoří osobní zápisky a paměti (sign. IIR B 2233, IIR B 2325, IIR C 16910, IIR C 3749), krátké oslavné básně a texty, díla o různých vojenských operacích a taženích nebo o vojenském stavitelství, příručky týkající se zvláště střelných zbraní a dělostřelectva (včetně díla o střelném prachu Carla Heinricha Riegela v IIR F 1627), pojednání o cvičení jezdectva, které sestavili Franz Philipp von Lamberg a Ignaz Ludwig Paul von Lederer, a další. Historiografická díla zastupuje opis latinského životopisu Albrechta z Valdštejna, jehož autorem je Václav Vojtěch Červenka z Věžnova (IIR F 526), nebo dějiny rakouského dragounského regimentu Prinz Eugen von Savoyen od Friedricha La Croix de Laval (IIR F 546). Některé spisy jsou doprovázeny ilustracemi, obrazová složka převažuje v IIR B 2326 (vyobrazení výložek a uniforem rakouských vojáků) nebo v IIR B 3827 (vyobrazení námořních vlajek).
V roce 2021 bylo z fondů Knihovny Národního muzea zpřístupněno dalších pět středověkých rukopisů. Jejich většina prošla knihovnou augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem. Sborníky církevního práva XVII A 5 a XVII A 15 byly alespoň částečně napsány v Itálii na přelomu 13./14. a v první polovině 14. století, z téže doby pochází i další právní pojednání Bernarda z Parmy Casus longi in quinque libros decretalium (XVII A 9). Opis díla Historia satirica Pavla (Paulina) z Benátek (XVI A 8) byl pořízen na počátku 15. století v Čechách, nejspíše v Praze, a roudnické kanonii jej odkázal generální vikář pražského arcibiskupství Adam z Nežetic v roce 1414. Posledním digitalizovaným kodexem je misál pražské arcidiecéze z počátku 15. století (XVI A 9), užívaný při oltáři sv. Ondřeje v plzeňském farním kostele sv. Bartoloměje.
