Blog

Z fondů Oblastního muzea v Lounech byly zpřístupněny tři staré tisky a jeden rukopis. Nejstarším dokumentem je konvolut německých alchymistických tisků z doby kolem roku 1535, z nichž jeden byl vytištěn v Augsburgu a druhý ve Frankfurtu nad Mohanem. Jazykově německá je rovněž příručka o barvení látek z roku 1724. Poslední tisk je italský a věnuje se událostem roku 1685 spojeným s válkou mezi habsburskou monarchií a osmanskou říší. Rukopisný lékařský sborník pochází z přelomu 18. a 19. století a obsahuje převážně recepty, ale i popisy nemocí.

Ze sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě byly v roce 2020 zpřístupněny tři rukopisy. Nejstarší z nich (sign. 1/Ruk) pochází z poslední třetiny 14. století, obsahuje spis italského minority Servasancta z Faenzy Mariale a soubor kázání a ve středověku byl součástí knihovny cisterciáckého kláštera v Oseku. V druhém (sign. 201/Ruk) jsou zapsány záznamy cechu krejčích v Mostě z období let 1568-1828 a v posledním (sign. 26/Ruk) kronika české provincie řádu františkánů, kterou sestavil v roce 1741 Mathias Kollnberger.

Digitalizace rukopisů Královské kanonie premonstrátů na Strahově (Strahovské knihovny) pokračovala v roce 2020 dalšími 34 svazky, uloženými převážně pod signaturou DA III. Většina kodexů je českého původu a pochází z období od 15. do 19. století. Obsahem nejstaršího rukopisu (DA III 24), který opsal Matěj Čech z Týna nad Vltavou v letech 1442 a 1444, je zpovědní příručka Tomáše z Chobhamu a rozšířené teologické dílo Huga Ripelina ze Štrasburku Compendium theologicae veritatis. Z druhé třetiny 16. století pochází sborník latinských kázání Jana Mystopola s českými vsuvkami (DA III 16); kolem poloviny 18. století vznikly náčrtky kázání Antonína Jeronýma Dvořáka z Boru, doplněné o něco později anonymními koncepty kázání na Strahově (DA III 35) a kázání jsou zapsána také v konvolutu DA III 41, kde je autorem řady z nich strahovský premonstrát Bohumír Jan Dlabač. Významně jsou zastoupeny texty historiografické - autograf první části spisu Flori Austrio-Bohemici Jiřího Krugeria v DA III 15; soubor děl k dějinám kláštera v Kladrubech v DA III 14; výtahy z ročních zpráv jezuitských kolejí pro roky 1758-1763 v DA III 32 a DA III 33; výpisky k historii Litoměřic v DA III 38; opisy ze sbírky Tomáše Antonína Putzlachera v DA III 44 a DA III 48. V rukopisu DA III 36 je kromě pojednání o ženském premonstrátském klášteře v Dolních Kounicích zapsán výtah z cestopisu františkána Remedia Prutkého. Řada svazků obsahuje zápisy z přednášek: nejstarší pocházejí z vídeňské jezuitské koleje (DA III 5), většina se konala v 18. a 19. století zejména v pražském arcibiskupském semináři a na pražské univerzitě. Z dalších signatur byly zpřístupněny dva rukopisy z oblasti alchymie (DD V 34 a DG IV 40). První pochází z poslední čtvrtiny 16. století a obsahuje i popisy operací spojené se jménem Edwarda Kellyho.

Pokračující zpřístupnění kodexů Národní knihovny České republiky se orientovalo zejména na středověké části signatur IV a V. Po obsahové stránce mezi nimi převažují díla teologická; biblickou exegezi reprezentují např. komentáře Mikuláše z Lyry (IV.G.17, V.B.19, V.C.6, V.C.14), Roberta Holkota (V.B.12) nebo Haymona z Auxerre (V.C.9, V.C.19), v několika svazcích jsou dochovány různé výklady základní teologické příručky středověku, Sentencí Petra Lombarda (IV.H.21, IV.H.23, V.A.22, V.A.26). Zastoupeny jsou ale také spisy filosofické (výklady Aristotelových spisů, opsané nebo vyučované na pražské univerzitě) nebo užívané v pastorační a zpovědní praxi (zpovědní sumy Tomáše Chobhama nebo Bartoloměje de Sancto Concordio). Přírodním vědám se věnuje např. lékařský sborník 13./14. století, který patřil mistru pražské univerzity Janu Ondřejovu řečenému Šindel (IV.F.20), astronomické sborníky (IV.G.10 a V.A.11) nebo báseň o lékařských účincích rostlin Macer Floridus s komentářem (IV.G.9). Několik svazků obsahuje také texty liturgické a kazatelské. Historiografická díla zastupuje kronika neznámého erfurtského minority (IV.H.25), v rukopisu z kláštera Zlatá Koruna je zapsán oblíbený soubor životů světců, Legenda aurea Jakuba z Voragine (XIII.C.15). Z přelomu 15./16. století pochází sborník textů humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic (I.D.3). Kromě rukopisů bylo digitalizováno také pět zlomků 14.-15. století, které obsahují mj. instrumenty veřejných notářů, vztahující se k soudním nebo majetkovým záležitostem (XXIV.A.57, XXIV.A.226), nebo zlomky soudních akt pražské konzistoře (XXIV.A.6). Samostatnou skupinu tvoří osm rukopisů 17.-19. století ze sbírek Slovanské knihovny. Jsou psány převážně církevní slovanštinou, ale i chorvatsky, italsky a latinsky. Kromě liturgických a náboženských textů jde rovněž o životopisy nebo o spisy heraldické.