Blog

Ze sbírek Muzea Jindřichohradecka byla digitalizována početná kolekce rukopisů a starých tisků. K nejstarším kodexům patří graduál z počátku 16. století, používaný a doplňovaný i v dalších staletích (RK 533), a breviář z roku 1521 (RK 001), mladší rukopisy jsou zastoupeny zejména modlitebními knížkami. Nejstarším tiskem je Kniha lékařská Jana Černého, vytištěná v Norimberce v roce 1517 (S 0012), sborník latinské příležitostné poezie je obsahem konvolutu S 0099. Další jazykově české i německé tisky pocházejí hlavně z 18. století z oficín jindřichohradeckých tiskařů (Jana Bedřicha Jakeše, Františka Antonína Schönsteina, Hynka (Ignáce) Vojtěcha a Františka Petra Hilgartnerů a Josefa Aloise Landfrase).

Vědecká knihovna v Olomouci v roce 2014 digitalizovala dva rukopisy s teologickým a homiletickýcm obsahem. Oba pocházejí z druhé poloviny 14. století, jeden byl součástí knihovny kláštera kartuziánů v Praze na Smíchově (M I 326), druhý patřil klášteru stejného řádu v Dolanech (M II 246).

Zpřístupněné dokumenty Národní knihovny České republiky tvoří převážně středověké rukopisy s teologickým nebo kazatelským obsahem, pocházející obvykle z českých zemí z konce 14. nebo začátku 15. století. Zastoupeny jsou ale i kodexy lékařské (VII.H.16) a liturgické (procesionál VI.G.3b z počátku 14. století z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě). Tři rukopisy z fondů bývalé děčínské knihovny Thun-Hohensteinů obsahují novověké opisy různých historických pramenů, dva rukopisy byly digitalizovány také ze sbírek Slovanské knihovny.

Digitalizace fondů Národního archivu pokračovala zpřístupněním devíti starých tisků ze souboru Zámecké knihovny Valdštejnů na zámku v Doksech. Všechny se vztahují k událostem třicetileté války, byly ale vytištěny v širším časovém rozmezí (1629-1650) a v řadě zemí (Německo, Nizozemí, Itálie, Anglie, Španělsko).