Novověké rukopisy Muzea Jindřichohradecka

Digitalizace rukopisů Královské kanonie premonstrátů na Strahově (Strahovské knihovny) pokračovala v roce 2020 dalšími 34 svazky, uloženými převážně pod signaturou DA III. Většina kodexů je českého původu a pochází z období od 15. do 19. století. Obsahem nejstaršího rukopisu (DA III 24), který opsal Matěj Čech z Týna nad Vltavou v letech 1442 a 1444, je zpovědní příručka Tomáše z Chobhamu a rozšířené teologické dílo Huga Ripelina ze Štrasburku Compendium theologicae veritatis. Z druhé třetiny 16. století pochází sborník latinských kázání Jana Mystopola s českými vsuvkami (DA III 16); kolem poloviny 18. století vznikly náčrtky kázání Antonína Jeronýma Dvořáka z Boru, doplněné o něco později anonymními koncepty kázání na Strahově (DA III 35) a kázání jsou zapsána také v konvolutu DA III 41, kde je autorem řady z nich strahovský premonstrát Bohumír Jan Dlabač. Významně jsou zastoupeny texty historiografické - autograf první části spisu Flori Austrio-Bohemici Jiřího Krugeria v DA III 15; soubor děl k dějinám kláštera v Kladrubech v DA III 14; výtahy z ročních zpráv jezuitských kolejí pro roky 1758-1763 v DA III 32 a DA III 33; výpisky k historii Litoměřic v DA III 38; opisy ze sbírky Tomáše Antonína Putzlachera v DA III 44 a DA III 48. V rukopisu DA III 36 je kromě pojednání o ženském premonstrátském klášteře v Dolních Kounicích zapsán výtah z cestopisu františkána Remedia Prutkého. Řada svazků obsahuje zápisy z přednášek: nejstarší pocházejí z vídeňské jezuitské koleje (DA III 5), většina se konala v 18. a 19. století zejména v pražském arcibiskupském semináři a na pražské univerzitě. Z dalších signatur byly zpřístupněny dva rukopisy z oblasti alchymie (DD V 34 a DG IV 40). První pochází z poslední čtvrtiny 16. století a obsahuje i popisy operací spojené se jménem Edwarda Kellyho.

Pokračující zpřístupnění kodexů Národní knihovny České republiky se orientovalo zejména na středověké části signatur IV a V. Po obsahové stránce mezi nimi převažují díla teologická; biblickou exegezi reprezentují např. komentáře Mikuláše z Lyry (IV.G.17, V.B.19, V.C.6, V.C.14), Roberta Holkota (V.B.12) nebo Haymona z Auxerre (V.C.9, V.C.19), v několika svazcích jsou dochovány různé výklady základní teologické příručky středověku, Sentencí Petra Lombarda (IV.H.21, IV.H.23, V.A.22, V.A.26). Zastoupeny jsou ale také spisy filosofické (výklady Aristotelových spisů, opsané nebo vyučované na pražské univerzitě) nebo užívané v pastorační a zpovědní praxi (zpovědní sumy Tomáše Chobhama nebo Bartoloměje de Sancto Concordio). Přírodním vědám se věnuje např. lékařský sborník 13./14. století, který patřil mistru pražské univerzity Janu Ondřejovu řečenému Šindel (IV.F.20), astronomické sborníky (IV.G.10 a V.A.11) nebo báseň o lékařských účincích rostlin Macer Floridus s komentářem (IV.G.9). Několik svazků obsahuje také texty liturgické a kazatelské. Historiografická díla zastupuje kronika neznámého erfurtského minority (IV.H.25), v rukopisu z kláštera Zlatá Koruna je zapsán oblíbený soubor životů světců, Legenda aurea Jakuba z Voragine (XIII.C.15). Z přelomu 15./16. století pochází sborník textů humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic (I.D.3). Kromě rukopisů bylo digitalizováno také pět zlomků 14.-15. století, které obsahují mj. instrumenty veřejných notářů, vztahující se k soudním nebo majetkovým záležitostem (XXIV.A.57, XXIV.A.226), nebo zlomky soudních akt pražské konzistoře (XXIV.A.6). Samostatnou skupinu tvoří osm rukopisů 17.-19. století ze sbírek Slovanské knihovny. Jsou psány převážně církevní slovanštinou, ale i chorvatsky, italsky a latinsky. Kromě liturgických a náboženských textů jde rovněž o životopisy nebo o spisy heraldické.

Národní lékařská knihovna Praha v roce 2019 digitalizovala šest svazků. Polovinu tvoří česky psané rukopisné lékařské sborníky nebo jejich části, pocházející většinou z druhé poloviny 18. století. Jejich obsahem jsou převážně lékařské recepty, ale také texty o pouštění krve a o působení nebeských těles na člověka. Tři tisky obsahují latinský traktát o artridě a dně z roku 1653, naučení arcibiskupské konzistoře pro porodní báby z roku 1770 (oba vytištěné v Praze) a vyobrazení chirurgických operací a nástrojů, vytištěné v Berlíně roku 1844.

Z fondů Západočeského muzea v Plzni byly v roce 2019 digitalizovány tři staré tisky. Nejstarším z nich je soubor právnických děl vytištěný v Paříži v roce 1506 Jeanem Barbierem (sign. 503 B 004), dále jde o edici apologetického díla Theodoreta z Kyrrhu Graecarum affectionum curatio, vydanou v Heidelbergu Jeronýmem Commelinem v roce 1592 (sign. 503 E 003), a o soubornou edici Senekových spisů, kterou připravil Joost Lips (Justus Lipsius) a vytiskl v roce 1605 v Antverpách Jan Moretus (sign. 505 A 005).

České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) zpřístupnilo německý lékařsko-farmaceuticky zaměřený herbář z konce 17. nebo počátku 18. století (sign. HK-SR-1). Dílo, které jeho neznámý autor označuje Lustgärtlein, není dochováno v úplnosti: dnes se skládá ze 108 kolorovaných vyobrazení rostlin, textové části, která uvádí popis rostlin a jejich lékařské využití, a rejstříků. Později byly na volné listy svazku doplněny latinské a německé lékařské recepty.

Severočeské muzeum v Liberci v roce 2019 digitalizovalo čtyři rukopisy a jeden starý tisk. Tři rukopisy jsou hudební, jde o díla skladatelů činných kolem poloviny 19. století v České Kamenici Franze Hankeho a Antona Flecka, posledním je učebnice matematiky a kniha receptů na výrobu barev z let 1745-1747. Starý tisk XXV Lieder für Kinder und Kinderfreunde z roku 1792 obsahuje písně Franze Antona Spielmanna s hudbou Vincence Maška a Františka X. Duška.

Soubor třiceti zpřístupněných hudebních rukopisů Národní knihovny ČR pochází z tzv. Mozartova Památníku, jenž vznikl roku 1837 v Národní knihovně jako vůbec první Mozarteum na světě. Památník obsahuje reprezentativní výběr Mozartova díla, zejména v podobě historicky důležitých opisů a prvních tištěných vydání. Svazky digitalizované v tomto roce pocházejí převážně z přelomu 18./19. století; kromě opisů partitur (převážně Mozartových koncertů) jde také o opisy libret oper Titus a Idomeneo.

Vojenský historický ústav Praha v roce 2019 zpřístupnil dalších 36 rukopisů, pocházejících převážně z 18. století a psaných povětšině německy. Homogenní skupinu tvoří několik pojednání Johanna Andrease von Traitteur k vojenským událostem konce 18. století v Porýní, dále jsou zastoupeny zejména texty k vojenským cvičením, rakouská, saská i pruská vojenská nařízení, teoretická díla z oblasti pevnostního stavitelství a historicko-vojenské zprávy o různých konfliktech (např. turecké válce 1787-1791 v IIR F 373 nebo o kampani v Itálii roku 1797 v IIR F 469). Francouzské texty reprezentuje např. pojednání Jeana Baptista d'Estienne de Vauguez k opevnění rumunského Aradu (IIR D 780), trojice svazků o vojenské teorii (IIR F 252/1-3) nebo konvolut textů týkajících se opevnění (IIR B 2335).

Většina z osmi zpřístupněných rukopisů knihovny Benediktinského opatství Rajhrad byla napsána na území českého státu v období středověku. Převážně jde o kodexy liturgické (misály R 389, R 399; breviáře R 393, R 581) a kazatelské (postila Antonia Azara z Parmy s dalšími texty, včetně české modlitby, v R 402; kazatelský sborník R 404). Jazykově částečně německý je kodex R 638, sepsaný převážně v druhé polovině 14. století, který je vyzdoben četnými jednoduchými figurálními perokresbami. Časově z digitalizovaných rukopisů vybočuje opis dekretu Rudolfa II. pro olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského (R 662).

Oblastní muzeum v Lounech v roce 2019 digitalizovalo čtyři staré tisky nebo jejich soubory. Konvolut českých a slovenských vzdělavatelských textů a modliteb S 6199 obsahuje i některé unikátně dochované tisky a byl dříve majetkem kněze, spisovatele a překladatele Jiřího (Juraje) Ribaye. Dále jde o německou kuchařku z roku 1566 (S 4625), německou lékařskou knihu s herbářem z roku 1577 (S 4626) a obsáhlou německou příručku k myslivosti a lesnictví z roku 1783 (S 5014).