Kodexy Vědecké knihovny v Olomouci

Soubor digitalizovaných hudebnin z fondů Hudebního oddělení Národní knihovny České republiky se rozrostl o dalších 57 signatur. Nejstarším zpřístupněným rukopisem je dominikánský sborník oficií, hymnů a části mešního propria pro vybrané svátky liturgického roku z konce 15. století. Velkou část mladších památek představují díla Jana Nepomuka Kaňky, zčásti dochovaná v autografu. Dalšími zastoupenými autory jsou např. F. X. Brixi, V. Maschek a B. D. Weber.

V roce 2016 bylo digitalizováno šest zčásti notovaných rukopisů ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Nejstarším z nich je Kancionál Martina Bursíka z let 1736-1737 napsaný v Kuželově (okr. Hodonín), ostatní jsou českého a moravského původu a pocházejí z 19. století. Po obsahové stránce jde o soubory písní a modliteb pro různé příležitosti.

Severočeské muzeum v Liberci v roce 2016 zpřístupnilo pět signatur. Kromě souboru rytin jde o dějiny města Liberce, zpracované na začátku 19. století Karlem Felgenhauerem, farářem v Křižanech, a inventáře kostela sv. Vavřince v Chrastavě z let 1729 a 1737. Poslední dva soubory volných listů obsahují obtahy zdobených částí slepotiskových vazeb, vzniklé sběratelskou činností významného badatele Bohumila Nusky.

Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově v roce 2016 digitalizovala velký soubor novověkých historiografických pramenů. Jsou mezi nimi jednak rozsáhlá díla (německé znění části Pamětí hraběte Viléma Slavaty a svazky Annales Ferdinandei Franze Christopha Khevenhüllera, významné pro sledování vzniku jejich definitivního znění), jednak další prameny věnované jednotlivým klášterům (Strahov, Doksany, Svatý Kopeček u Olomouce).

Soubor 109 zpřístupněných map pochází z 18. a 19. století. Jednotlivé mapy a plány zachycují různé oblasti Evropy, nejvíce je zastoupena Itálie, Rakousko, Uhry, středovýchodní Evropa (Halič, Polsko, Rusko) a země balkánského poloostrova. Kromě geografického znázornění jde také o různé mapy speciální (železniční, poštovní apod.).

Obsahová skladba dalších zpřístupněných středověkých rukopisů Národní knihovny je poměrně pestrá. Kromě nejobvyklejších textů teologických a kazatelských a kodexů liturgických je zastoupena i literatura antická (VIII H 24), texty rétorické (VIII H 22), lékařské (VIII H 34), historiografické (XIII D 7) nebo hagiografické (XIV E 8). Kodexy XIII D 7 a XIII F 12 byly ve středověku součástí knihovny Karlovy koleje pražské univerzity a jsou uvedeny již v jejím nejstarším knihovním soupisu, z velkých středověkých institucionálních knihoven pocházejí také rukopisy augustiniánů kanovníků v Třeboni a cisterciáků ve Zlaté Koruně. Jazykově české rukopisy reprezentují tři biblické svazky, kodexy iluminované zastupuje zejména modlitební knížka VI G 24.

Prvním digitalizovaným dokumentem ze sbírek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod je evangelická postila Martina Philadelpha Zámrského, která byla vytištěna v roce 1602 v Lipsku. Neúplně dochovaný starý tisk byl zároveň před digitalizací i restaurován.

Muzeum Brněnska v roce 2015 zpřístupnilo další čtyři středověké rukopisy z knihovny benediktinského kláštera v Rajhradě. Misály R 397 a R 398 i výklad Nového zákona a biblických prologů R 18 vznikly v druhé polovině 14. století, český Nový zákon s dalšími texty R 390 byl napsán v první polovině 15. století. S výjimkou Nového zákona jsou všechny ostatní rukopisy v různé míře zdobené.

Národní lékařská knihovna Praha ze svých sbírek zpřístupnila jeden rukopis a tři staré tisky nebo jejich konvoluty. Rukopis T 361 vznikl v 17./18. století a obsahuje opis nedochovaného tisku Koňská lékařství. Všechny tisky jsou jazykově německé. Dva konvoluty tvoří lékařská díla vytištěná v severním Polsku a Německu v 17. století, poslední svazek byl vytištěn v roce 1776 v Brně.

Slovanská knihovna digitalizovala několik rukopisů a tisků ze 16.-18. století. Jejich skladba je pestrá po jazykové i obsahové stránce. Kromě církevní slovanštiny je zastoupena i polština, chorvatština a italština a kromě teologických textů i básně nebo účetní kniha neznámého dubrovnického Žida.