Ze sbírek Městského muzea a galerie Polička byly v roce 2016 zpřístupněny dvě důležité památky k dějinám českého knihtisku a biblického překladu: druhé vydání jednodílné Bible kralické z roku 1613 a první část Starého zákona Svatováclavské bible z roku 1715. První uvedený svazek je zajímavý i svými dřívějšími osudy, patřil mj. klášteru na Karmeli v Mladé Boleslavi.
Ze sbírek Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě bylo zpřístupněno 16 starých tisků nebo jejich konvolutů, až na výjimky bohemikálního původu z doby od 16. do přelomu 18.-19. století. Jde o část souboru, který této instituci odkázal Bohumil Malotín, a v řadě případů se jedná o díla dochovaná unikátně. Z hlediska obsahu jde o kalendáře (některé i s rukopisnými vpisky), modlitby a písně, knížky lidového čtení, postily a další texty. Mezi jazykově českými tisky je výjimkou pouze převážně latinský soubor Hymnodia Franciscana.
Digitalizace fondů Knihovny Národního muzea pokračovala v roce 2016 čtyřmi rukopisy ze čtrnáctého století. Nejstarší z nich (XV A 2) pochází z jeho první třetiny a ve středověku byl součástí knihovny cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně, kde byl možná také napsán. Zbylé tři iluminované kodexy vznikly ve druhé polovině 14. století a patřily konventu augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem. Obsahem všech rukopisů jsou teologické a homiletické texty.
Soubor digitalizovaných hudebnin z fondů Hudebního oddělení Národní knihovny České republiky se rozrostl o dalších 57 signatur. Nejstarším zpřístupněným rukopisem je dominikánský sborník oficií, hymnů a části mešního propria pro vybrané svátky liturgického roku z konce 15. století. Velkou část mladších památek představují díla Jana Nepomuka Kaňky, zčásti dochovaná v autografu. Dalšími zastoupenými autory jsou např. F. X. Brixi, V. Maschek a B. D. Weber.
V roce 2016 bylo digitalizováno šest zčásti notovaných rukopisů ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Nejstarším z nich je Kancionál Martina Bursíka z let 1736-1737 napsaný v Kuželově (okr. Hodonín), ostatní jsou českého a moravského původu a pocházejí z 19. století. Po obsahové stránce jde o soubory písní a modliteb pro různé příležitosti.
Severočeské muzeum v Liberci v roce 2016 zpřístupnilo pět signatur. Kromě souboru rytin jde o dějiny města Liberce, zpracované na začátku 19. století Karlem Felgenhauerem, farářem v Křižanech, a inventáře kostela sv. Vavřince v Chrastavě z let 1729 a 1737. Poslední dva soubory volných listů obsahují obtahy zdobených částí slepotiskových vazeb, vzniklé sběratelskou činností významného badatele Bohumila Nusky.
Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově v roce 2016 digitalizovala velký soubor novověkých historiografických pramenů. Jsou mezi nimi jednak rozsáhlá díla (německé znění části Pamětí hraběte Viléma Slavaty a svazky Annales Ferdinandei Franze Christopha Khevenhüllera, významné pro sledování vzniku jejich definitivního znění), jednak další prameny věnované jednotlivým klášterům (Strahov, Doksany, Svatý Kopeček u Olomouce).
Soubor 109 zpřístupněných map pochází z 18. a 19. století. Jednotlivé mapy a plány zachycují různé oblasti Evropy, nejvíce je zastoupena Itálie, Rakousko, Uhry, středovýchodní Evropa (Halič, Polsko, Rusko) a země balkánského poloostrova. Kromě geografického znázornění jde také o různé mapy speciální (železniční, poštovní apod.).
Obsahová skladba dalších zpřístupněných středověkých rukopisů Národní knihovny je poměrně pestrá. Kromě nejobvyklejších textů teologických a kazatelských a kodexů liturgických je zastoupena i literatura antická (VIII H 24), texty rétorické (VIII H 22), lékařské (VIII H 34), historiografické (XIII D 7) nebo hagiografické (XIV E 8). Kodexy XIII D 7 a XIII F 12 byly ve středověku součástí knihovny Karlovy koleje pražské univerzity a jsou uvedeny již v jejím nejstarším knihovním soupisu, z velkých středověkých institucionálních knihoven pocházejí také rukopisy augustiniánů kanovníků v Třeboni a cisterciáků ve Zlaté Koruně. Jazykově české rukopisy reprezentují tři biblické svazky, kodexy iluminované zastupuje zejména modlitební knížka VI G 24.
Prvním digitalizovaným dokumentem ze sbírek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod je evangelická postila Martina Philadelpha Zámrského, která byla vytištěna v roce 1602 v Lipsku. Neúplně dochovaný starý tisk byl zároveň před digitalizací i restaurován.
