Vojenský historický ústav Praha zpřístupnil v roce 2018 z fondů své knihovny sedmnáct rukopisů. Jejich většina pochází z 18. století a je psána německy. Jde ve velké míře o příručky k pochodovým a vojenským cvičením a o texty o pevnostní architektuře (mezi nimi rozsahem vyniká soubor podkladů Johanna Christopha Glasera, které dále přepracoval Friedrich Ludwig Aster), dále např. o opis tisku díla Fridricha II. Grundsätze der Lagerkunst und Taktik s plánovou přílohou nebo o dokumenty k vojenským cvičením rakouské armády 1781-1804.
Mezi deseti digitalizovanými dokumenty Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě převažují rukopisy. Celý soubor je tematicky pestrý a obsahuje mj. katalog kapucínské knihovny v Zákupech z roku 1778 (RK 134), dějiny servitského kláštera Hora Matky Boží v Králíkách (RK 135) nebo notované rukopisy z kláštera augustiniánů eremitů v České Lípě (RK 87, RK 117), ze stejného kláštera pochází také rukopis se životy světců, mezi nimi sv. Prokopa (RK-A 2). Staré tisky zastupuje Žaltář, totižto písně chval božských, unikát vytištěný v roce 1581 Jiřím mladším Melantrichem Aventýna a část konvolutu děl o teorii malby a astronomii, jehož textové jednotky vznikaly v Německu v průběhu 16. století (př. č. 60216).
Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna ze svých fondů zpřístupnila dalších devět dokumentů - s jednou výjimkou jde o rukopisy. Kodexy pocházejí z Ruska a Chorvatska ze 17. a 18. století, spektrum zastoupených jazyků je ale bohatší (církevní slovanština, chorvatština, italština, latina, srbština). Rovněž z obsahového hlediska jde o heterogenní soubor, v němž jsou zastoupeny např. texty divadelních her, dílo o životě a vládě Petra Velikého, jehož autorem byl Petr Krekšin, nebo opis knihy o Sibylách Mikuláše Spătarula. Jediným tiskem je Uloženije carja Alekseja Michajloviča z roku 1649.
Knihovna Národního muzea digitalizovala v roce 2018 další tři středověké rukopisy. Nejstarším z nich je Glossa ordinaria (XVI A 3) z druhé čtvrtiny 14. století, součást rozsáhlejšího souboru, který patřil augustiniánským kanovníkům v Roudnici nad Labem. Iluminovaný misál pražské diecéze XVI A 12, označovaný také jako Misál kněze Silvestra, vznikl v poslední třetině 14. století. Breviář XVI A 2 byl napsán v první třetině 15. století a do sbírek KNM se dostal snad z kláštera augustiniánů kanovníků v Rokycanech.
Ze sbírek hudebního oddělení Národní knihovny bylo v roce 2018 digitalizováno 30 rukopisů, pocházejících převážně z počátku 19. století. Jde o partitury děl W. A. Mozarta, zejména symfonií, ale zpřístupněna byla rovněž jeho různá menší díla. Všechny dokumenty náleží do kompletu tzv. Mozartova Památníku, jenž vznikl roku 1837 v Národní knihovně jako vůbec první Mozarteum na světě. Obsahuje reprezentativní výběr Mozartova díla, zejména v podobě historicky důležitých opisů a prvních tištěných vydání.
Regionální muzeum v Mikulově digitalizovalo v roce 2018 pět středověkých kodexů. Nejstarší z nich je rukopis MIK 6365 z přelomu 13. a 14. století, v němž je zapsáno shrnutí obsahu biblických knih Petra z Poitiers a výklad Viléma z Auxerre na knihy Sentencí. Ostatní rukopisy pocházejí z období od konce 14. do konce 15. století a jsou českého původu. Obsahují převážně sbírky kázání, mezi jejichž autory se objevují Matouš z Krakova, Bertold Řezenský, Tomášek ze Strakonic a Albert z Padovy, v rukopisu MIK 6362 jsou zapsána různá díla určená ke zpovědi, kodex MIK 6361 tvoří různé astronomické texty.
Oblastní muzeum v Lounech v roce 2018 zpřístupnilo konvolut, který obsahuje geografická díla vytištěná v Amsterodamu v letech 1674-1676 a pojednávající o Číně (Olfert Dapper: Gedenkwürdige Verrichtung der Niederländischen ost-indischen Gesellschaft in dem Käiserreich Taising oder Sina a Beschreibung des Keyserthums Sina oder Taising). Oba tisky doprovází množství ilustračních mědirytin s vyobrazením čínských reálií.
Regionální muzeum v Teplicích v roce 2018 zpřístupnilo obsahově homogenní soubor dvaceti rukopisů 18. století - jde o seznamy lázeňských hostů v Teplicích (signatury MS 73-MS 91) a v Karlových Varech (signatura MS 92). Teplické soupisy zaznamenávají lázeňské hosty v letech 1709, 1746, 1769, 1783 a poté tvoří souvislou řadu pro léta 1789-1800, karlovarský seznam se vztahuje k roku 1797 nebo 1798.
Západočeské muzeum v Plzni v roce 2018 digitalizovalo jednu inkunábuli a dva staré tisky. Inkunábule, část bible doplněná různými výklady (sign. 502 A 009), byla vytištěna v Benátkách v roce 1495 a její vazba byla zhotovena v polovině 16. století pro papeže Pavla IV. Starší tisk obsahuje dvojici děl vytištěných v Norimberku v druhé polovině 17. století s ukázkami kaligrafického písma, mladší, Anweisung zu der allgemeinen Reiß und Zeichnung-Kunst Johanna Georga Seillera, pochází z roku 1757 z Curychu.
Ze sbírek knihovny Královské kanonie premonstrátů na Strahově bylo v roce 2018 zpřístupněno 28 novověkých rukopisů, převážně ze dvou tematických skupin. Šlo jednak o památníky (štambuchy), jednak o historiografické prameny zejména z městského prostředí. Do první skupiny patří například památníky Matouše Günthera (DG IV 27), Josefa a Rudolfa Lidla z Myslova (AD VII 81), Michala Schumanna a Kašpara Caselia (AD IV 123), Adama Lehnera z Kouby (DF IV 24) nebo Kryštofa Schillinga (AD XIII 22), památníkové záznamy obsahuje také zápisník Jáchyma a Jana z Nostitz (DB V 12). Historiografické texty a soubory excerpt k dějinám jednotlivých měst jsou spojeny v první řadě s Prahou, u níž jde kromě sborníku DJ II 8 o díla Andrease Jakoba Vogdta (DJ II 10, DJ II 13) a Václava Jakše (DH III 20). Z dalších měst jsou zastoupeny Český Brod (DF IV 42, DD II 5), Kouřim (DG II 36), Litoměřice (DA IV 1, DA IV 12), Mladá Boleslav (DF V 10, DG III 41), Plzeň (DC III 15, DD III 1) a také slezský Bolesławiec (DB V 48). Ze šlechtického prostředí pochází rodová kronika, kterou sestavil Johann Georg von Höpflingen und Bergendorf (DG I 6), genealogické dílo o rodu Wunschwitzů (DH II 22) a také několik rukopisů s německými texty Rožmberské kroniky.
