Novověké rukopisy Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě

Ze souboru knih Latinské školy v Jáchymově byla v roce 2025 digitalizována Kosmografie Klaudia Ptolemaia. Inkunábuli vytiskl v Ulmu v roce 1486 Johann Reger pro nakladatele Justa de Albano. Vydání obsahuje i 32 dřevořezových mapových tabulí, které byly v tomto exempláři kolorovány, jednoduchou barevnou výzdobu mají i iniciály. Rukopisné marginálie dokládají používání tisku v 16. století. Jáchymovské knihovně svazek daroval v roce 1580 Jiří Hohreuter.

Muzeum Českého ráje v Turnově v roce 2025 zpřístupnilo česky psaný rukopis z poloviny 18. století (sign. R 7), který obsahuje převážně kuchařské recepty, ale i rady lékařského a zvěrolékařského charakteru nebo návod na přípravu inkoustu.

Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna pokračovala v digitalizaci rukopisů uložených pod signaturami DB II až DB IV. Obsahově jde o pestrou směs jazykově latinských, německých a českých kodexů, výjimečně je zastoupena i francouzština. Dvojice nejstarších rukopisů pochází z třetí čtvrtiny 16. století a obsahuje kázání Jana Mystopola (sign. DB IV 12, DB IV 13). Většina kodexů ale vznikla v 17. a 18. století a jejich rozsáhlou skupinu představují modlitební knížky, kromě nich jsou zastoupena i díla právní (sign. DB IV 3, DB IV 11, DB IV 15, DB IV 16), kázání, řeči a jejich soubory (DB IV 10, DB IV 18), breviář z kláštera sv. Michaela v Hildesheimu (DB III 2), sbírka básní (DB II 25) a církevních zpěvů (DB II 28), divadelní hra (DB III 1), soubor hospodářských předpisů z panství Opočno (DB IV 8) nebo katalog osob české premonstrátské cirkarie (DB II 40).

Regionální muzeum v Mikulově v roce 2025 digitalizovalo dalších osm novověkých rukopisů. Homogenní skupinu mezi nimi tvoří katalogy mikulovské dietrichsteinské knihovny a různých jejích částí, příp. celků, které do této knihovny vplynuly (sign. MIK 6394, MIK 6478/2, MIK 6479, MIK 6480). Dále jde o rozmanité texty z oblasti genealogie, práva a gramatiky, z nichž nejstarším je svazek MIK 2630 s různými poznámkami k výuce latiny.

Muzeum hlavního města Prahy v roce 2024 digitalizovalo čtyři rukopisy. Nejstarší z nich vznikl na konci 14. století (sign. H 008975) a obsahuje soubor listů věnovaných osobě sv. Jeronýma, výklad modlitby Pater noster a neúplný opis díla Guida de Columnis Historia destructionis Troiae. Ostatní pocházejí ze 16. století. Na jeho počátku byl pro kostel P. Marie před Týnem opsán misál (sign. HD 001272), z roku 1552 pochází kniha invitatorií určená pro chrám sv. Víta a zhotovená v dílně Jana Táborského z Klokotské Hory (sign. H 009261) a v letech 1581-1582 byl napsán graduál věnovaný kostelu sv. Vavřince pod Petřínem (HD 001270).

V roce 2024 byla ze sbírek Královské kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovské knihovny zpřístupněna první část rukopisů sběratele a merkantilisty Jana Kryštofa Bořka (sign. DB I 1-7 a DC I 1-6). Jde o třetí redakci sbírky jeho dokumentů, která vznikala od konce druhého desetiletí 18. století (předmluvy některých svazků jsou datovány 1718 a 1719) do konce dvacátých let. V jednotlivých svazcích jsou shromážděny různé zprávy týkající se jak minulosti českých zemí, tak i Bořkovy současnosti - často jde o opisy úředních písemností souvisejících s jeho úřední a ekonomickou činností.

Z fondů knihovny Kanonie premonstrátů v Nové Říši bylo v roce 2024 zpřístupněno dalších pět rukopisů. Tři z nich jsou středověké - dva pocházejí z českých zemí a mladší z nich (sign. NŘ 14) obsahuje různé výklady pocházející nejspíše od husitského kazatele Václava z Dráchova. Třetím středověkým kodexem je sborník modliteb a meditativních textů napsaný v kolínské arcidiecézi (NŘ 69). Obsah novověkých rukopisů tvoří kolorovaný erbovník (NŘ 88) a spis jezuity Jana Nádasiho Tristes annuae desertorum Societatis Jesu (NŘ 55).

Digitalizace rukopisů Vojenského historického ústavu v Praze v roce 2024 pokračovala dalšími 28 svazky, které pocházejí převážně z 19. století a byly napsány zejména na území habsburské monarchie. Obsahově nejrozsáhlejší část tvoří soupisy a přehledy dislokace rakouských vojenských jednotek (např. sign. IIR A 490/1-2, IIR B 7184/1-2), zpracování historie některých z nich (např. IIR C 3482, IIR D 810, IIR F 471, IIR F 532, IIR F 573) a seznamy jejich důstojníků (např. IIR B 1434, IIR F 849). Dále jsou zastoupeny příručky k vojenskému výcviku, slavnostní řeči nebo denní zprávy.

Vlastivědné muzeum v Olomouci digitalizovalo v roce 2024 rukopisný misál olomoucké diecéze z poslední třetiny 15. století (sign. K-24059). Kodex je zdoben skromnou iniciálovou výzdobou, kromě toho byl před mešní kánon nalepen kolorovaný dřevořezový jednolist pocházející zřejmě z jižního Německa z doby po polovině 15. století.

První část rukopisů Národní knihovny ČR digitalizovaných v roce 2024 obsahuje 20 signatur, mezi nimiž jsou kromě kodexů jazykově latinských zastoupeny i německé (signatura XVI) a české (český překlad děl Albertana z Brescie - sign. XVII D 15; tzv. Nový zákon Kořečkův - sign. XVII D 30). Z obsahového hlediska jde o pestrý soubor kodexů, v němž jsou největší měrou zastoupeny rukopisy liturgické (cisterciácký sborník VI E 17, breviáře VI E 4a a VI E 4b) a kázání (VI E 6, VII B 13, VII C 16, VII D 4).