Novověké kodexy Strahovské knihovny

Národní technická knihovna v Praze ze svých sbírek v roce 2024 zpřístupnila jeden rukopis a devět tisků. Rukopis (sign. C 1178 system number: 615616) vznikl asi na konci 17. nebo začátku 18. století a obsahuje kolekci alchymických receptů. Tisky pocházejí z období od roku 1645 do začátku 19. století, nejstarší (sign. F 11 system number: 606794) byl vytištěn v Paříži, ostatní v Německu. Jejich výrazná většina se věnuje vojenství a pevnostní architektuře.

Muzeum Brněnska v roce 2024 digitalizovalo další čtyři středověké rukopisy z knihovny benediktinského opatství v Rajhradě. Časově i obsahově jde o homogenní celek - všechny kodexy pocházejí z první poloviny 15. století a obsahují převážně kazatelské sbírky, k nimž jsou připojeny i jiné kratší texty (např. v R 368 traktát proti přijímání pod obojí). V některých rukopisech jsou zapsány i české a německé glosy.

Ze sbírek Severočeského muzea v Liberci byly v roce 2024 zpřístupněny dva rukopisy. Starším je teologický spis Johanna Chrysostoma Kretschmera (inv. č. ST 2406) z let 1667-1669, mladším kronika obce Jítrava (inv. č. ST 2405), kterou zpracoval v letech 1894-1900 tamní kameník Michael Linke a obsahuje kromě krátkého historického úvodu zejména zprávy o současných nebo nedávno minulých událostech 19. století.

Oblastní muzeum a galerie v Mostě v roce 2024 digitalizovalo pět novověkých rukopisů. Nejstarším z nich je zápis z přednášek, které na pražské univerzitě v letech 1702-1703 konal Gottfried Hänel (sign. 9/Ruk), dále jde o graduál opsaný v roce 1767 pro potřeby děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (205/Ruk), sborník různých dokumentů k historii minoritského kláštera v Mostě v průběhu 18. století (29/Ruk) a dvojici modlitebních knížek.

Z fondů Muzea a galerie v Prostějově byly v roce 2024 digitalizovány tři rukopisy. Nejstarším z nich je cechovní kniha rybářského cechu v Krnově (sign. 1651) založená kolem roku 1618, která byla nesoustavně vedena až do roku 1853. Kodex sign. 1652 obsahuje opisy záznamů z rozhodování většího senátu apelačního soudu v roce 1689 pořízené pro Ignáce Karla hraběte ze Šternberka. Rozsahem nejmenší je hra pro loutkové divadlo z roku 1787 (sign. Br 101), jejímž autorem byl Josef Jan Šarapatka, hudební skladatel působící v Žamberku.

Ze sbírek Knihovny Latinské školy v Jáchymově byl zpřístupněn její nejstarší rukopis, hebrejská bible snad z roku 1384 (sign. LC 202) obsahující větší část knih Starého zákona. Písařem kaligraficky provedeného rukopisu byl Eliezer ben Jicchak. Kodex původem snad z jižního Německa koupil někdy v letech 1546-1547 rektor latinské školy a jáchymovský farář Johann Mathesius a poté jej daroval knihovně místní školy.

Ze sbírek Muzea Českého ráje v Turnově byla v roce 2024 zpřístupněna modlitební knížka z 18. století (sign. R 106). Jazykově český rukopis obsahuje kromě obvyklých modliteb ke mši, zpovědi a přijímání i rozsáhlou část věnovanou světcům a na začátku je doplněn rytinou P. Marie Svatohorské.

Muzeum Brněnska v roce 2023 digitalizovalo další tři středověké rukopisy z fondu knihovny Benediktinského opatství Rajhrad. Ve dvou svazcích (R 352 a R 354) jsou zapsány části bible s doprovodnými texty. Většinu obsahu kodexu R 383 tvoří díla věnovaná mariánské úctě - De laudibus virginis Mariae Augustina z Ancony a Laus Mariae Konráda z Heimburgu, kromě toho rukopis obsahuje spisy dalších autorů druhé poloviny 14. století, Matouše z Krakova a Jindřicha z Langensteinu, kázání a další texty.

Vlastivědné muzeum v Olomouci zpřístupnilo v roce 2023 kancionál označovaný podle svého písaře jako Kancionál Jana Pinkavy (sign. K-24071). Rukopis vznikl v letech 1732-1735 a obsahuje písně k církevním svátkům celého roku a zpěvy k některým dalším příležitostem. Je zdoben velkým množstvím perokresebných iniciál, které jsou v rozsáhlých pasážích kodexu kolorované a jsou doprovázeny i florálními nebo zoomorfními prvky.

Z fondů hudebního oddělení Národní knihovny České republiky bylo v roce 2023 zdigitalizováno 26 svazků. Jejich většina pochází z doby od přelomu 18./19. století do první poloviny 19. století a do NK se dostala ze sbírky Ludvíka Hornova. Jde o partitury různých děl, mezi jejichž autory jsou např. Jakub Jan Ryba, Jan Křtitel Vaňhal, Vinzenz Maschek nebo Vojtěch Jírovec. Menší část zpřístupněného souboru pochází z hudební sbírky kantorské rodiny Strachotů z Panenského Týnce a Vrbna - do této kolekce patřil i nejstarší dokument, sborník varhanních skladeb mj. Josefa Segera a Františka Xavera Brixiho z roku 1773 (sign. 59 R 3876).